Český rozhlas - Věda

Operátor má nově k dispozici přesnou polohu a zdravotní data volajícího. Snažší je také zahájit videohovor. - Jeskynní potápěči v Moravském krasu objevili další prostory, kterými teče podzemní řeka Punkva. - Kdy se ptáci vracejí ze zimovišť a jak se během roku mění aktivita netopýrů? I na to pomáhají vědcům z Agentury ochrany přírody a krajiny přijít akustické nahrávače v milovické rezervaci. Jak zařízení zaznamenávají ptačí zpěv i ultrazvuk netopýrů? - Dříve téměř kriticky ohrožený druh karase obecného se dnes opět objevuje v našich rybnících. Díky projektu "Zachraň karase" teď novou rybí násadu mohou získat i soukromí chovatelé. Moderuje Lucie Vopálenská.

Při operacích očí se nikdy nesmí chybovat. I proto si mladí lékaři zákroky nacvičují na takzvaných wetlabech. Ve světě jsou samozřejmostí, u nás se mezinárodní kurz pro oční chirurgy konal vůbec poprvé. Chirurgové pracovali na prasečích očích, ale vyzkoušeli si také práci s umělým okem.

Věděli jste, které invazní druhy rostlin páchají nejvíce škod? Invazní druhy jsou rostliny, které se dostaly mimo své původní areály rozšíření, často vinou člověka, a v novém prostředí se začaly nekontrolovaně šířit.

Zmírnit bolest se lidé pokoušeli od pradávna. Dějiny anestezie čili narkózy mají své kořeny již v hlubokém starověku, ne-li ještě hloub. Užívané metody byly velice pestré.

Moderuje Lenka Vahalová.

Chtěli jste se podívat, co nového na sítích a o hodinu později jste překvapení, kam se ten čas poděl? Stali jste se obětí nekonečného scrollingu. Co se s tím dá dělat? Poslechněte si pořad Antivirus s redaktory Janou Magdoňovou a Janem Cibulkou.

Hlenky: Krásky inteligentní (4:37) – Historické souvislosti: Historie očima studentů (22:43) – Slavista a kartograf Pavel Josef Šafařík, 2. část: Kartografické dílo (28:37)

Věděli jste, kdo měl v puse první žvýkačku? Lidé v různých částech světa odpradávna žvýkali stromovou pryskyřici. Tyto látky měly často i antiseptické účinky.

Stát hledá recept na to, jak ochránit česká pole před spekulanty, zejména těmi ze zahraničí. Nejmírnější zvažovanou variantou je ohlašovací povinnost o prodeji zemědělské půdy. Tou nejpřísnější je pak zavedení předkupního práva pro stát, obce a hospodařící zemědělce. Jak velké ohrožení zahraniční spekulanti vlastně představují? A komu by zavedení takového předkupního práva nejvíce hrálo do karet? To ve svém článku popsal a v Datařích vysvětlil novinář Jan Boček.

V 90. letech minulého století začali astronomové objevovat za drahou Neptunu jedno těleso za druhým. Mnohá byla obdobně velká jako tehdejší devátá planeta sluneční soustavy Pluto. A tak bylo jasné, že Pluto ve skutečnosti není planeta, jak si lidé původně mysleli.

Stále více lidí se potýká s extrémy v oblasti vztahu k jídlu a tělu. Počet těch s nějakou formou poruchy příjmu potravy se v Česku od roku 2010 zdvojnásobil, mezi dětmi došlo až k trojnásobnému nárůstu. „Celé spektrum těchto onemocnění nepoznáme pohledem, nepoznáme ho podle tvaru těla, ani podle hmotnosti nebo věku“ zdůrazňuje v pořadu Leonardo Plus Tereza Maková, spoluzakladatelka a odborná garantka neziskové organizace 3pe.

Čtyři roky reprezentovala Česko ve Washingtonu jako kyberatašé, jednala s Bílým domem i FBI a pomáhala chránit českou kritickou infrastrukturu před hackery. Přitom Berta Jarošová původně chtěla být soudkyní Mezinárodního soudu v Haagu.

Motýli dokážou vyrobit optický klam. Pruhy a skvrny na křídlech se míhají predátorovi natolik, že nepřítel mine cíl. Plyne to z rozboru kresby u 400 evropských druhů motýlů.

00:00 témata magazínu00:30 mezinárodní kurz pro oční chirurgii04:05 rozhovor s očním chirurgem Andrzejem Dmitriewem z Lékařské univerzity v Poznani07:30 čeští vědci našli nové zákonitosti ve vlnách magnetického pole Země09:25 monitoring ptáků a netopýrů v milovické rezervaci13:00 rozhovor s Karlem Chobotem z Agentury ochrany přírody a krajiny16:50 rozhovor s Brucem Schneierem, odborníkem na bezpečnost technologií z Harvardovy univerzity

Poslechněte si:01:17 Nejvzdálenější objekt ve vesmíru12:20 Proč se zmije převléká za pavouka?20:16 Jak fotit slimáčkovce?26:50 První Československá družice32:23 Nejhorší chřipka v dějinách lidstva40:54 Poznali byste Zemi po jejím vzniku?Hovoří astrofyzik Petr Kulhánek nebo imunolog Václav Hořejší. Rubriku Stalo se tento den připravil Ing. František Houdek. Z knihy Vesmírníček 3 čte Petr Vacek.

Quest tentokrát opouští bezpečí studia a přináší záznam z festivalu BRNO16, kde se v rámci herního programu představil také oblíbený trojlístek. Téma festivalu bylo jasné: maso. A protože se Jarda, Šárka a Lukáš ve videohrách za ta léta setkali s lecčím, rozhodli se prozkoumat, kam až jsou vývojáři ochotní zajít, když chtějí ostatním zvednout žaludek. Nečekejte žádné gurmánské okénko, ledaže považujete za delikatesu virtuální vnitřnosti rozstříknuté po stěně.

Stačí, aby na něj zasvítilo slunce a ve speciálním reaktoru se ze skleníkového plynu stane etanol. Čeští vědci teď vyvinuli fotokatodu, která umožňuje tento způsob výroby jedné z nejpoužívanějších chemikálií světa. - Téměř čtyři z deseti mladých lidí ve věku od 18 do 25 let, kteří bojují s nadváhou nebo obezitou, odkládají běžné aktivity až na dobu, kdy zhubnou. Ukázal to průzkum mezi více než 700 respondenty, který letos v létě vznikl v souvislosti s kampaní NEtloustneme.cz. - Jak kresba na motýlích křídlech dokáže zmást predátora? Moderuje Daniela Vrbová.

„Umělá inteligence možná už za několik let vyhubí lidstvo a je potřeba zpomalit její vývoj.“ Podobná prohlášení zazněla i od šéfů dvou největších vývojářských studií, OpenAI a Anthropic. „AI umí dát i nepříliš chytrým lidem velmi chytré postupy, to je ta nebezpečná změna,“ vysvětluje publicista a provozovatel webu Vibecoding.cz Patrick Zandl. „Dosáhnout vysoké záruky, že to nezneužijí špatní lidé, je iluzorní,“ říká v pořadu Online Plus redaktor Deníku N Petr Koubský.

Věděli jste, že lidský pot nesmrdí? I když lidé v moderní době hledají co nejefektivnější způsob, jak zabránit pocení, jsou tím vlastně samo proti sobě.

Přispívají udržitelné chovy hospodářských zvířat k větší biodiverzitě, nebo naopak krajinu více zatěžují? - Jak bude fungovat nový systém varování před kolizí letadel, který vyvinuli čeští inženýři? Moderuje Daniela Vrbová.

Podobně jako skončily parní stroje nebo mechanické psací stroje, tak bychom se mohli zbavit současných neúsporných technologií. Takzvaný proces kreativní destrukce by nám mohl pomáhat zvládat klimatickou změnu, tvrdí francouzský nositel Nobelovy ceny za ekonomii Philippe Aghion. Nedávno se účastnil diskuzí Pražského klimatického týdne.

Věděli jste, že mnohé rostlinné druhy rozšířil po zeměkouli člověk? Přirozené šíření rostlin bývá většinou pomalý proces, který probíhá pomocí větru, vody nebo živočichů. Člověk ale tento proces zásadně urychlil.

Co si pod takovým festivalem představit? - Když člověk krajinu desítky let přetváří, musí ji potom znovu naplánovat, aby ji napravil? - Tomáš Baťa vyvážel ze Zlína do světa nejen boty, ale i svou představu o ideálním městě. Jak se v různých koutech světa zabydlela? - Kvůli nebezpečným horkům a vysychání přírody zažalovaly švýcarský stát a jako první dosáhly verdiktu, podle kterého je ochrana klimatu lidské právo. Teď švýcarské klima babičky - jak si samy přezdívají - přijely do Prahy, aby dle svých slov k něčemu podobnému inspirovaly i Čechy. Moderuje Ondřej Látal.

Mačkací knedlíky, anglicky squishy dumplings, připomínají japonské knedlíčky. Pokud ale vydávají vůni jako benzín, ředidlo nebo lepidlo, musí okamžitě do koše! Takové hračky jsou totiž nebezpečné pro vaše zdraví.

Věděli jste, že první kuchařské knihy vznikly už před tisíci lety? Za nejstarší dochované kuchařské texty se považují klínopisné tabulky z Mezopotámie, pocházející z období kolem roku 1700 př. n. l. Ty obsahují jednoduché recepty a postupy pro přípravu jídel, hlavně polévek a dušených pokrmů.

Zvláštní signály z kosmu můžou varovat družice před nebezpečnou radiací. - Co chtějí Japonci prozkoumat u měsíců planety Mars, kam vyslali kosmickou sondu? - Brněnští vědci zkoumali, jak po akutním stresu znovu získat klid a přitom neztratit bdělost. - A vezmeme vás na Nudnou konferenci - původně se měla věnovat něčemu zajímavému a důležitému, ale protože to dělá každý, rozhodli se její organizátoři změnit přístup, a věnují se okrajovým, nevýznamným a nedůležitým tématům. Moderuje Štěpánka Martanová.

Na letištní ranveji může o srážce rozhodovat několik sekund. Brněnští inženýři z firmy proto vyvinuli systém, který piloty včas varuje před hrozící kolizí s jiným letadlem nebo vozidlem. Technologie má brzy zamířit do více než stovky komerčních letadel.

Věděli jste, že chlupy na těle máme ještě před narozením? Zhruba v pátém měsíci těhotenství začnou vlasové folikuly produkovat jemné chloupky, které pokrývají celé tělo plodu.

Jak zásadní průlom to může znamenat u pacientů s rakovinou? - Svět se připravuje na mimořádně silný klimatický jev El Niňo, který přináší extrémní počasí, sucho i záplavy. Jak může ovlivnit nadcházející zimu v Česku? - V Praze dnes začíná festival vědeckých filmů - jaké snímky nabídne letos a jakým tématům se věnuje? Moderuje Lenka Vahalová.

Reklamy jsou na internetu všudypřítomné, někdy užitečné a často otravné. Můžou být ale také vyloženě škodlivé. „Rozdíly mezi podvodnou a legitimní reklamou se tak zmenšují,“ varují redaktoři pořadu Jana Magdoňová a Jan Cibulka. Jak se bránit?

Povídání o rostlinách a jejich opylovačích (5:02) – Astronomie: LISA a její okno do vesmíru (22:12) – Slavista a kartograf Pavel Josef Šafařík, 1. část: Život (27:02)

Věděli jste, že ne všechny rostliny se rozmnožují semeny? Typickým příkladem jsou kapradiny. Ty se rozmnožují pomocí výtrusů, které vznikají na spodní straně jejich listů a snadno se šíří vzduchem na velké vzdálenosti.

Letos je tomu dvacet let, co oblohu nad našimi hlavami vnímáme trochu jinak, s nadsázkou řečeno. Pluto bylo totiž přeřazeno ze seznamu planet do nově vytvořené kategorie trpasličích planet. Došlo k tomu na shromáždění Mezinárodní astronomické unie v Praze a jako jediná Češka u toho byla ředitelka českobudějovické hvězdárny a planetária Jana Tichá.

Jednotlivé kvasinky, žampion nebo mnohatunová václavka. Houby představují velmi pestrý svět propojený s rostlinami či bakteriemi. „Jsou to taková města, sítě různých organismů, které si dodávají to, co potřebují. A to se snažíme rozplést,“ přibližuje v Leonardu Plus výzkumník a herní vývojář Tomáš Větrovský z Mikrobiologického ústavu Akademie věd.

Dělám z toho vědu – to je motto, kterým se řídí Barbora Přibylová z Univerzity Palackého v Olomouci. Nejdříve studovala analytickou chemii se zaměření na umění, dnes zkoumá opiáty v potravinářství. Také studuje management vědy a je poradkyní britského velvyslance. Především je ale velká popularizátorka vědy a díky tomu se dostala i do univerzitního pivovaru, kde jsme natáčeli.

Tři sondy v trojúhelníkové formaci o straně dva a půl milionu kilometrů po sobě při lovu gravitačních vln budou „střílet“ laserovými paprsky. Tak bude vypadat mise LISA.

Raná embrya hadů se skoro vždycky stáčejí doprava, a to ještě dřív, než jim narostou svaly. Později se část z nich přetočí zpět. Když se hadi líhnou z vajec, pravotočivých a levotočivých jich bývá půl na půl. Vývoj hadů má řadu dalších zvláštností.

00:00 témata magazínu00:35 projekce Signal festivalu04:30 rozhovor s Jonášem Priškinem z VŠCHT08:27 AI Rakathon proti rakovině10:10 systém pro zabezpečení ranvejí13:50 rozhovor s Jakubem Hospodkou z ČVUT17:29 proces kreativní destrukce

Poslechněte si:01:12 Umí se bakterie přizpůsobit jedům?13:36 Dokáže netopýr ulovit ptáka?23:47 První komerční jaderná elektrárna29:34 Jak loví placatá žába?39:32 Společná matka dvou druhů mravenců?45:40 Jak si ryba pamatuje?Hovoří geofyzik Günther Kletetschka nebo genetik Jan Pačes. Rubriku Stalo se tento den připravil Ing. František Houdek. Z knihy Co ryba ví? čte Igor Bareš.

Jak AI pomáhá v práci historikům? - Na jižní Moravě už léta nekontrolovaně uniká metan a další organické látky z ropné infrastruktury. Proč Česko selhává v kontrole dodržování unijních pravidel a dokonce usiluje o odklad přísnější legislativy? - A dnes uplynulo 180 let od první anestezie. Jak se od té doby změnila, jak je důležitá a co obnáší práce anesteziologa? Moderuje Renata Kropáčková.

V polovině července se ukázalo, že AI agenti dokážou obejít bezpečnostní opatření, uniknout z uzavřeného testovacího rozhraní a proniknout na servery nic netušících společností. Nakolik mají lidé AI pod kontrolou? „Nastala spíše lidská chyba v zadání,“ míní o známém případu Hugging Face publicista a provozovatel webu vibecoding.cz Patrick Zandl. „Myslím, že jsme v tomhle směru daleko odolnější, než si myslíme,“ říká v pořadu Online Plus redaktor Deníku N Petr Koubský.

Říjen je v plném proudu a Quest se po roce znovu obléká do čarodějnického hávu. Jarda se Šárkou se tentokrát vydají do světa Castlevanie, legendární série, která už desítky let posílá lovce upírů do boje s Drákulou a jeho přisluhovači. Krvežíznivá sebranka rozhodně nepatří mezi ideální sousedy ani v hořící Paříži.

Víte, proč se tučňáci kolébají? Známý dětský chyták praví, že lední medvěd a tučňák se nemůžou ve volné přírodě niky potkat. A je to pravda. Medvědi totiž žijí pouze na severu v Arktidě, kdežto tučňáci jsou doma v Antarktidě a ve vodách jižní polokoule.

Dva stožáry vysoké 355 metrů byly téměř 50 let nejvyššími stavbami v Česku. Co je nahradí? - Může kultura pomáhat s projevy deprese a úzkosti? Národní ústav duševního zdraví zakládá Národní platformu prevence kulturou. - Jak by se dala u rakoviny slinivky využít umělá inteligence? - A jak se měří teplota dinosaurů? Moderuje Renata Kropáčková.

Než se začínající chirurg pustí do náročné operace rozštěpu rtu nebo patra, může si celý zákrok vyzkoušet nanečisto. Vědci z brněnského VUT ve spolupráci s lékaři vyvinuli silikonové modely, které napodobují skutečné lidské tkáně. Jak vznikají a nakolik se práce s nimi podobá skutečné operaci?

Víte, proč se lidem zdají sny? Snění je fascinující součástí našich životů, která byla dlouhou dobu zcela neprobádaná. Zkoumali je filozofové a později psychologové. Exaktně, tedy hmatatelně je neumíme uchopit ani dnes. Díky pokroku medicíny však už víme, že člověku se zdají obvykle čtyři až šest snů za noc. Teorií, proč se tak děje, existuje několik.

Odpověď může přinést elektronový mikroskop. - Co kdyby strom sám upozornil, že má žízeň, a zvíře dalo včas vědět, že se necítí dobře? Brněnští vědci zkoumají miniaturní chytré senzory, které mohou před těmito věcmi včas varovat. - Má za sebou první misi s Lékaři bez hranic. Anestezioložka Kateřina Benešová působila tři měsíce ve Středoafrické republice. Moderuje Ondřej Látal.

V září roku 2026 představila Evropská komise takzvaný EU Kids Act, ve kterém navrhuje úplný zákaz vlastních účtů na sociálních sítí pro děti do 13 let.

Věděli jste, že některé rostliny dokážou kvést i v zimě? Druhy přizpůsobené chladu dokážou využít krátká zimní oteplení a díky tomu mohou kvést v období, kdy je v přírodě minimum jiných kvetoucích rostlin a zároveň omezený okruh opylovačů.

Jak ho můžou zpracovat bakterie a vytvořit z něj třeba cihly? - Podíváme se na digitálního zaměstnance, jak bude vypadat po odchodu člověka: Kde končí firemní paměť a začíná profesní identita? - A celosvětový průzkum invazivních druhů ukázal, že většina lidí je nezná a jejich regulaci příliš nepodporuje. Moderuje Renata Kropáčková.